Varvažovská historie
V 17. století bylo varvažovské panství ve špatném stavu (zejména skrze špatné poddanské poměry). Proto začaly vznikat dosídlovací akce, v nichž vznikly obce Boudy, Horní Ostrovec, Paseka, Koloredov a část Varvažova „u mostu“.
V letech 1619 až 1620 ležela proti sobě císařská armáda a České stavovské vojsko u Mirovic a čtrnáctidenní pobyt armád způsobil v celém kraji, bez výjimky Varvažova, velké škody. Ještě více byla celá oblast postižena pobytem a drancováním císařského vojska, které zde setrvávalo ještě o něco déle, když dobýval Hrady Zvíkov a Orlík, které byly obsazny českými stavy i po prohrané bitvě na Bílé hoře.
V 18. století došlo ke změnám ve vlastnictví půdy a k následnému přelidnění nejen Varvažovského panství. To vyústilo v nepokoje a sociální napětí. I to byl důvod, proč se panství maltézští rytíři 16. srpna 1847 zbavují a prodávají jej rodu Schwarzenbergů za 670 000 zlatých, který měl o Varvažov velký zájem. Roku 1850 vstoupila v platnost nová organizace státní správy a zřízeny takzvané obvody spojených obcí politických sdružující vždy několik obcí. Mezi nimi byl Varvažov největší. Sdružoval bývalou tzv. panskou rychtu Varvažovskou, do níž patřila část Varvažova „U mostu“, dále pak Paseka, Štědronín, Plazy, Zbonín, Ochoz, Nevězice, Smetanova Lhota, Vrábsko, Karlov a Horní a Dolní Ostrovec. Prvním starostou této spojené obce byl bývalý zámecký písař a mlynář Prchlík. Kvůli rozdílům v ploše katastru, bonitě zemědělské půdy a majetku jednotlivých obcí docházelo k častým sporům mezi předsedy jednotlivých obcí.
Za pruské války v roce 1866 byl Varvažov obsazen pruskými oddíly zemské obrany pod velením plukovníka von Rolla.
Roku 1870 se ruší i zámecký pivovar.